'

Culture Bridge komunikuje

pictures

Aktuálny článok Marty Škvarkovej v časopise INBAR & RESTAURANT:

Nejhorší je ztratit tvář

Marta Škvarková, zakladateľka Culture Bridge,
pre Hospodářské noviny CZ

Při obchodní spolupráci s Číňany je nutné
vytvořit úplně novou firemní kulturu.

Stejně jako má čínské jídlo výraznou chuť – buď je pálivé, kořeněné, nebo jde o směs chutí – jsou výrazné i rozdíly mezi našimi kulturami. V současném světě, v němž hraje Čína tak významnou roli, je spolupráce s ní nevyhnutelná. Představte si, že vám do firmy pošlou čínského kolegu s nímž si chcete připravit taktiku na setkání se zákazníkem pro následující den. Číňan na všechno přikyvuje, dokonce občas přeruší váš monolog výkřikem „Yes!“, takže jste přesvědčeni, že je všechno v suchu a oba jste připraveni. Na druhý den ovšem u klienta zjistíte, že čínský kolega rozumí anglicky podobně jako desetiletý žák vysokoškolským skriptům (čest výjimkám). V Číně totiž přikyvování neznamená, že vám posluchač porozuměl nebo že s vámi souhlasí. Vyjadřuje to jen postoj posluchače, že vám věnuje pozornost, poslouchá vás v souladu s dobrými konfuciánskými mravy, abyste „neztratili tvář“. Pekingská policie vymyslela pro zloděje krutý trest. Po železničních stanicích vyvěšuje jejich jména s fotografiemi a popisem přestupku. Široké rodiny dlouhoprstých tak upadly do hanby. Pro Číňana je totiž velmi důležité, co si o něm myslí jiní… Mají pro to označení „tvář“.

V kruhu i mimo něj

Číňané striktně rozlišují lidi na ty, které řadí do svého úzkého okruhu, a na ty mimo něj. K těm, kteří nepatří do skupiny blízkých, se chovají přes deklarovanou slušnost značně lhostejně. Dali by první poslední za své blízké. Jako příklad si můžeme uvést nemocnici, kde se u pacienta dnem a nocí střídají příbuzní, aby tu nemocný nebyl sám. Současně však ignorují lidi, se kterými nejsou takto svázáni. Jde o takzvaný „guan xi“ – havárii na ulici, při níž se nikdo nezastaví, pokud tam neuvidí svoji rodinu nebo svého šéfa. Základem tohoto jevu je zřejmě fakt, že Číňané byli vždy přelidnění, a tedy nebylo a není možné věnovat pozornost všem. Ojediněle je například možné vidět Číňana, jak uvolní místo starším či postiženým lidem, dá přednost při jízdě autem, i když tak velí pravidla silničního provozu, pozdraví při vstupu do čekárny u lékaře nebo poděkuje číšníkovi za poskytnutou službu. Uděkovali byste se i vy, když vás klasicky vítá personál už před restaurací, ke stolu vás usadí jedna až dvě Číňanky, třetí donese jídelní lístek, čtvrtá čaj. A jste-li cizinec, kterého je třeba si prohlédnout, buďte si jistí, že přijdou další.

Získání důvěry

V Číně je získání důvěry víc než podepsaná smlouva v kapse. Číňané poměrně lehce podepíšou smlouvu, ale není vůbec výjimečné, že druhý den začnou řešit některé body už podepsané dohody. Třetí den jsou schopní přijít s dalšími „vylepšeními“. Podnikatelé, kteří jsou zvyklí zaměřit veškeré úsilí k podpisu smlouvy, dostávají infarkt. Při vymáhání vašich smluvních práv soudní cestou přeji hodně štěstí. Není to nejlepší nápad, ani když máte ty nejskvělejší právníky. Naproti tomu vytvoření důvěryhodných vztahů je mnohem užitečnější a navíc vede k dlouhodobé spolupráci. Pro Číňany je nejdůležitější udržet harmonii s venkovním světem, s okolním prostředím, a přitom neztratit tvář ani nezpůsobit ztrátu tváře jinému. Z těchto důvodů považují Číňané přímé odmítnutí za velmi nezdvořilé. Slyšeli jste už od Číňana, že si musí ještě něco rozmyslet nebo že je to obtížné? Nebo se vám dlouho neozval? Těmito způsoby Číňané většinou vyjadřují názor, že nemají zájem nebo že nemohou spolupracovat. Negativní zprávy oznamují Číňané zásadně přes zprostředkovatele. To však neznamená, že jsou bezmocní a bezradní. Právě naopak. Sice nedávají najevo svůj hněv, ale využijí tisíc jiných rafinovaných způsobů, aby se vyrovnali s původcem svého vzteku i s úroky.

Pozor na smích

Číňané usilují o konsenzus a zachování harmonie. Přitom berou ohled na city a pocity druhých. Jestliže vůbec vzpomenou problémy, tak nepřímo a opatrně. Jak tedy nastolit problém? Kritika se musí velmi obezřetně zabalit do mnoha pozitivních a pěkných slov. Výsledkem tohoto přístupu může být jak vyřešení problému, tak bohužel i ukončení vztahu či slepá ulička. Možná se vám zdá, že se Číňané stále usmívají i v situacích, kde vám se nechce, nebo je to dokonce z evropského pohledu nevhodné. Proto si odpovězme na otázku, jaký význam má smích v čínské kultuře. Číňané smíchem vedle přátelství, náklonnosti, radosti a štěstí vyjadřují také nejistotu, rozpaky, hněv, odmítnutí. Také se smíchem snaží vyhnout konfliktu nebo projevu negativních emocí. Smích je tedy nástroj, který Číňanům pomáhá „zachovat tvář“ a navíc přeměňuje negativní energii na pozitivní.

Řeči o politice jsou tabu

Běžný všední rozhovor je v Číně velmi důležitý k vytvoření pocitu harmonie. V žádném případě nejde o ztrátu času. Je to naopak projev zájmu o druhého a vyjádření respektu k němu. Častými tématy takových dialogů jsou jídlo, sport, rodina, společní přátelé, vzdělání, cestování. Ke kritickým oblastem hovorů patří Tibet, Tchaj-wan, Japonsko a jiná politická témata, které Číňané považují za interní věci stejně jako politický systém, stěžování si a samochválu. Naopak některé osobní otázky, které vás často zaskočí už při prvním jednání, jsou v pohodě. Jako příklad lze uvést dotazy o mzdě, věku, ceně oblečení, které máte na sobě, nebo dokonce vyzvídání důvodů, proč jste svobodní. Číňan může také bez zábran komentovat vaši váhu, výšku, pleš. Jde mu přitom pouze o projevení zájmu a získání informací o vás. Jestliže jste ochotni na takové dotazy odpovídat, není problém. Co však s dotazy, které jsou vám proti mysli? Stačí reagovat nekonkrétně nebo se vyhnout odpovědi s trochou humoru. Je velmi nepravděpodobné, že by Číňan naléhal na odpověď.

Přírodní národ

Pozvánka ke společnému jídlu má v Číně velký význam. Především je to projev pohostinnosti, otázka „zachování tváře“. Pozvání je také vyjádřením úcty a přátelství. V byznyse má zvláštní význam, protože během jídla dochází k navázání osobních vztahů, které jsou pro úspěch obchodu nezbytné. Jídlo je servírované způsobem „všechno pro všechny“, tedy na společných talířích a kdokoli u stolu si může vzít kterékoli jídlo. Platí pravidlo, že jeden platí za všechny. Při stolování může dojít k několika faux pas z jedné či druhé strany. Mezi nejčastější u Čechů patří smrkání, pokládání tyčinek křížem přes sebe nebo jejich zapíchnutí do rýže. Z čínské strany zase kousky jídla na stole mimo talíř, srkání, vyplivování ohryzaných kostí a podobně. Pro přírodní národ, jakým jsou Číňané, je to zcela přirozené. Překvapit vás může i hluk v restauracích. Podle Číňanů má totiž být u jídla živo a veselo s uvolněnou náladou. Od hostitele se očekává, že nabídne dostatek a rozmanitost jídla, čímž si pozvané osoby uctí a „zachová tvář“. Host by neměl sníst všechno. Vypadalo by to, že je hladový a hostitel nepřipravil dost pokrmu. Hostitel by byl zahanbený a „ztratil by tvář“. Naopak úkolem hosta je pochválit hostitele i výběr menu. Což ovšem neplatí jen při stolování.

Co vědět o Číňanech

Čínské nadšení pro váš výrobek může znamenat pouze snahu o zachování vaší tváře. Angličtina je v Číně málo použitelná, komunikace v čínštině je nutností. Nemějte obavy z čínských zvyklostí, budou respektovat vaše tradice, vy respektujte jejich. Přitakání neznamená souhlas, jen vyjadřuje pozornost posluchače. Smíchem vedle přátelství a štěstí vyjadřují Číňané také nejistotu, rozpaky, hněv, odmítnutí. Čínské svátky jsou v jiných obdobích než v Evropě a často jsou spojeny s jedno- až dvoutýdenním volnem.